![]() |
| Loď HMS Terror sevřená v ledu (1837). |
Lásku k lodím jsem v sobě objevil díky časopisu mladých techniků a přírodovědců - ABC, knížce Poklad na ostrově od Roberta Louise Stevensona a komiksům od dua Toman/Kobík (např. Dobyvatelé hlubin). Taktéž mě fascinovaly lodní výjevy v Robinsonovi Crusoe, mistrně ztvárněnými fenomenálním Zdeňkem Burianem. Obchodní lodě zmítané v temných vlnách uprostřed bouře mě dokázaly jak upoutat, tak velmi silně znepokojit. Respekt z temných hlubin a námořních historek se ve mě vždy svářel s duší objevitele. Mnoho dětí "snilo" o práci popeláře (což jsem nikdy nechápal), ale já už ve školní škamně na prvním stupni, na chlupaté čtvrtky kreslil podmořské výjevy, potápěče, badatele neohroženě se vydávající do nejhlubších míst oceánů, vrak Titaniku apod. Kreslil jsem své první komiksy (vlastně to byly bohapusté kopie pana Kobíka šmrcnuté prvním Vetřelcem, ale pod vodou) a pod vlivem Foglarových knih a tzv. klubáckého komiksu miloval objevy, přírodu a různé výpravy do neznáma. Na pauzovací papír si pery zakresloval mapu okolních lesů a také jsem překresloval různé lodě z abíček - tehdy především druhoválečné, které mě fascinovaly. Nechápal jsem, jak se "hromada železa" s výtlakem 52 600 tun, při délce 251 metrů (Tirpitz) může pohybovat po hladině. Z nějakého důvodu mě následně přitahovaly objevené letadlové lodě americké provenience. Ke stavbě vlastního modelu a k modelářství obecně jsem se ale nikdy nedopracoval. Vždy se mi detailní modely líbily a bylo-li možné si nějaký prohlédnout, neváhal jsem. K odhodlání pustit se do stavby lodi mě přivedl až rum a stěhování.
O 25 let později, kdy jsem se lodím nevěnoval (přesto mě vnitřně pořád bavily) jsem z rozmaru a jakési "pirátské romantiky" začal sbírat lepší rumy. Když píšu lepší, nemám na mysli tuzemák, ale opravdové rumy z exotických zákoutí naší země. Rum měl vždy k námořním výpravám blízko a nemít jej na palubě dostatečné množství, mnohdy znamenalo vzpouru. Po přestěhování se na samotu do hor, kde jsem dosáhl celoživotně vytouženého klidu, ve mně začaly rezonovat nostalgické vzpomínky na dobrodružné dětství. Rozpomněl jsem se na své výkresy, knihy i svou touhu jednoho dne si postavit vlastní model, na který bych byl právem hrdý. No jo, ale jakou loď vybrat? Legendárních plavidel je celá řada. A pak mi došlo, že mám celou dobu odpověď na nočním stolku. Rozečtenou, bezmála 700stránkovou knihu Terror od spisovatele Dana Simmonse. Delší čas jsem se prohraboval různými zdroji na internetu, mapami a blogy a četl o polární expedici Johna Franklina. O lodích HMS Terror a Erebus, které zamrzly v arktické ledové pustině a o jejichž osudu se svět dozvěděl až po 170 letech. Najednou do sebe všechno zaklaplo: objevitelsko-průkopnické téma, původem bombardovací trojstěžník, předělaný na výzkumnou polární loď, osudy výpravy opředené tajemstvím a tragédií a nad to sníh, led a kamení. Vedle moří a oceánů mě totiž neskonale přitahují příběhy a knihy na téma vysokohorského horolezectví.
Jak asi velká bude naděje, že zrovna HMS Terror bude mít svůj vlastní, profesionální model, řekl jsem si. Naštěstí hned první odkaz na googlu vedl k českému prodejci, který měl loď v nabídce. Precizní model v měřítku 1:65 od španělské firmy Ocio Creativo, která nabízí ty nejpropracovanější a nejoblíbenější modely vůbec. Jaké štěstí! Příště si o něm něco řekneme.
![]() |
| Robinson Crusoe - ilustrace Zdeněk Burian |



Pokusný příspěvek do diskuze.
OdpovědětVymazat